Alergie - co jsou alergie

Co je to alergie? Jak alergii vidí lékař? Co je to atopie? Kolik je atopiků a kolik alergiků? Lze atopii (alergii) vyšetřit?Je atopie (alergie) dědičná? Jaké známe alergeny? Existuje alergie na prach?Jaká známe alergická onemocnění?Je alergie vyléčitelná?

Co je to alergie?

Alergií rozumíme nepřiměřenou reakci na podněty z okolí. Slovo je odvozeno z řečtiny, kde allos = jiný a ergon = práce; význam tedy je „pracující jinak“. Je to vlastně stav, při kterém organismus vnímá některé látky z vnějšího světa jako látky škodlivé, byť jsou svou podstatou prakticky neškodné. Látky, které jsou schopné takovou reakci vyvolávat, se nazývají alergeny. Alergeny jsou obvykle bílkoviny – jak rostlinného, tak i živočišného původu. Zdravý jedinec tyto bílkoviny toleruje, naproti tomu alergik na jejich přítomnost reaguje prostřednictvím své obranyschopnosti alergickou, tedy přecitlivělou, nadměrnou reakcí.

Jak alergii vidí lékař?

Vidí ji jako proces, který může poškodit jak jednotlivé orgány, tak i celý organismus. Přecitlivělá reakce totiž poškozuje tkáně, ve kterých probíhá (sliznice, kůže). Tomuto stavu se říká alergický zánět a vzniká nejčastěji v dýchacích cestách (rýma, astma), v kůži (například pod obrazem dobře známého ekzému) či v trávicím traktu.

Co je to atopie?

Atopie je dědičně podmíněný sklon k tomu, aby se člověk stal alergikem. I toto slovo je z řečtiny, atopos znamená neobvyklý, podezřelý. Atopie ještě nemusí být nemoc, jde o dispozici. Atopik produkuje proti alergenům protilátky. Jedná se o imunoglobuliny, označované zkratkou IgE.

Kolik je atopiků a kolik alergiků?

U tří ze čtyř atopiků alergické onemocnění v průběhu života propukne. A procento atopiků – a také alergiků – neustále a celosvětově stoupá. Atopiků je asi 40 %, alergiků kolem 30 %. Platí to i u nás, takže každý třetí Čech má s alergickou reakcí, resp. s alergickým zánětem zkušenosti.

Lze atopii (alergii) vyšetřit?

Ano, a to poměrně přesně díky různým laboratorním či kožním testům. Jedná se například o poměrně spolehlivé vyšetření hladin alergických protilátek (IgE) či jen o něco méně spolehlivé kožní testování pomocí předem zvolených alergenů. Tato vyšetření se běžně užívají i v praxi, v alergologických ambulancích.

Je atopie (alergie) dědičná?

Obecně lze říci, že atopie a alergie dědičné jsou. Ale pozor, i zcela zdravým rodičům se může narodit atopické dítě, bývá to kolem 10 % potomků. Pokud je postižen otec, riziko onemocnění stoupá na 40 %, u matky alergičky se riziko alergického onemocnění dítěte zvýší až na 50 %. A v případě, že jsou postiženi jakýmkoliv alergickým onemocněním rodiče oba, pak je nutné počítat s budoucí alergií jejich dětí v 70 až 100 %.

Jaké známe alergeny?

Zdrojem alergenů jsou pylová zrna, roztoči (oni sami i jejich výměšky), zvířata (jejich srst, ale i lupy, sliny, stolice, moč apod.), dále venkovní i domovní plísně (resp. plísňové spory – výtrusy), hmyz (jedy, sliny, výměšky), potraviny včetně přídatných látek (Éčka), léky, chemie každodenního života (kosmetika, prací, čistící a jiné drogistické prostředky, lepidla, laky, oděvy) a v neposlední řadě jde o mikroorganismy, a to infekční i neinfekční (bakterie, viry i parazité). Tyto alergeny, tedy spouštěči alergického onemocnění, se mohou dostat do organismu vdechnutím, požitím, kontaktem či přímo proniknutím do kůže.

Existuje alergie na prach?

Ano, ale je třeba si uvědomit, že samotný prach je jen směs bílkovin (alergenů) s neorganickou hmotou a že tato směs závisí na prostředí, ve kterém vznikla. Jiné složení bude mít prach v kuchyni, v ložnici, ve sklepě, v seníku, na půdách či v koňské stáji.

Mohou být obtíže alergika vyvolány i něčím jiným, než alergeny?

Existuje mnoho podnětů, které zhoršují projevy nemoci, např. astma či ekzém, a přitom nejsou pravými alergeny. Jedná se především o cigaretový ale i jiný kouř, smog (hlavně oxidy síry a dusíku), infekce (především virové), ale i chlad, emoce, námahu a mnoho dalších. Předpokladem je však zmíněná přítomnost alergického zánětu na sliznicích či v kůži.

Jaká známe alergická onemocnění?

Alergický zánět nejčastěji vidíme tam, kde může přímo působit daný alergen. Obvykle jde o sliznici dýchacího ústrojí, sliznici trávicího traktu či o kůži. Při postižení horních cest dýchacích pacient trpí sezónní či celoroční alergickou rýmou (často včetně postižení očí), při postižení dolních cest dýchacích půjde nejčastěji o průduškové astma. V trávicím traktu záleží na lokalizaci alergického zánětu. Tak se může diagnostikovat alergický zánět úst (ústní alergický syndrom), ale i zánět jícnu, žaludku, tenkého či tlustého střeva, ba i konečníku. S místem postižení pak také souvisejí příznaky, často v nejrůznějších kombinacích (svědění, slinění, pálení žáhy, nevolnost, zvracení, pocity plnosti, plynatost, kolika, poruchy vyprazdňování – zácpy i průjmy). Pokud je alergickým zánětem postižena kůže, pak se objeví nejrůznější druhy ekzémů (dermatitid), ale i kopřivky (urtikárie) a otoky podkoží (angioedemy). Alergie se však může projevit i v orgánu, kde k přímému kontaktu s alergenem vlastně ani nedošlo. Potravinová, léková či hmyzí alergie se tak například mohou stát příčinou rýmy, ekzému, kopřivky nebo dokonce prudké celkové (anafylaktické) reakce.

Může alergie ohrozit lidský život?

Ano. Nejvážnější alergickou reakcí je tzv. anafylaktický šok. Jedná se o náhlou a obvykle velmi prudce probíhající systémovou reakci (s postižením cévně-srdečního i centrálního nervového systému). Pacient je ohrožen otoky postihujícími celý organismus, dušností, poklesem krevního tlaku, poruchami vědomí, křečemi i srdečním selháním. K těmto situacím dochází nejčastěji při agresivním působení nějaké hmyzí či potravinové bílkoviny, tedy po píchnutí hmyzem nebo po požití potraviny, na kterou je člověk alergický.

Která alergie je nejčastější?

Více než 20 % populace je postiženo pylovou sezónní alergií – odborněji polinózou. Je třeba říci, že naprosto nevhodný a zavádějící je pojem „senná rýma“, zdaleka totiž nejde jen o alergii na seno. Polinóza se projevuje příznaky nosními (svědění, kýchání, sekrece, ucpání) a očními (svědění, slzení, otoky). Méně často se tento typ alergie projevuje obtížemi dechovými (astmatem) či ekzémem. Astmatem u nás trpí kolem 6–8 % dospělé populace, naproti tomu dětské astma neklesá pod 10 %. Potravinových alergiků jsou asi 2–4 %, přičemž hůře na tom jsou nejmenší děti: základní potraviny vyvolávají alergii až u 8 % kojenců a batolat. Kolem 3 % lidí reaguje na zvířecí alergeny. Ekzémem trpí opět především malé děti (až 20 %), v průběhu života ekzém vyhasíná a v dospělosti obtěžuje naštěstí asi jen ve 3 % případů. Výzkum se dnes zabývá i možným vlivem alergie na některá dosud jinou příčinou vysvětlovaná onemocnění, jako jsou bolesti hlavy (migrény), kloubní „záněty“, krvácivé projevy, některé záchvatovité choroby či dokonce noční pomočování.

Dá se alergii předcházet?

Velmi těžko. Primární prevence – před vypuknutím samotné alergie – prakticky neexistuje. Nadějná dietní či režimová opatření (v těhotenství a při kojení, nízkoalergenní strava dítěte, úprava domácího prostředí) se ve světle nových poznatků a studií ukazují jako neúčinná. Nepochybně určitou prevencí alergie je kojení v trvání minimálně 4 měsíců, nicméně další protialergická opatření (odstraňování možných alergenů) efektivní nebývají. Naproti tomu je všeobecně známo, že sekundární prevence, tedy důkladné léčení i minimálních příznaků, významně snižuje riziko budoucího zhoršení.

Čím se dnes alergie léčí?

Léky dělíme na preventivní a úlevové. Preventivní léčba jde proti aktivitám alergického zánětu. Při účinných dávkách hovoříme o kontrole zánětu. A principem moderní léčby alergických onemocnění je užívání především těchto preventivních preparátů (ochranných, kontrolních). Jde ale o léčbu trvalou, každodenní, a to i v době relativního klidu. Tato léčba vyžaduje především plné pochopení problematiky nemoci. Alergický zánět je tímto zásahem utlumen, a proto nevadí další působení specifických i nespecifických spouštěčů. Mezi preventivní léky řadíme především kortikosteroidy (především ty v lokální aplikaci – inhalační, kožní), antimetabolity (například antileukotrieny, protilátky proti protilátkám, biologická léčba aj.) a antihistaminika vyšších generací. Samostatnou a nezastupitelnou roli v léčbě alergie zaujímají vakcíny, tedy specifická imunoterapie. Jde rovněž o léčbu preventivní, která ale zasahuje do samotné podstaty zánětu – do jeho vzniku. Cílem je totiž zablokování procesu spouštěč – tvorba protilátky. Úlevové léky pak odstraňují pouze důsledky (dušnost, svědění, sekreci aj.).

Je alergie vyléčitelná?

Atopii ovlivnit zatím neumíme, snad v budoucnosti pomohou genetičtí inženýři. Ale umíme si poradit s jejími projevy. V tom nejlepším případě, kdy dostaneme alergický zánět plně pod kontrolu – odstraníme veškeré příznaky – odstraníme i užívání úlevových léků. Pacient je pak zcela bez obtíží, může vykonávat prakticky vše, a to bez omezení, pouze musí dodržovat navrženou léčbu. Největší úspěchy se na přelomu tisíciletí zaznamenaly především v léčbě astmatu. Díky moderní kombinované (komplexní) léčbě je 8 z 10 astmatiků plně pod kontrolou, resp. je plně pod kontrolou jejich slizniční alergický zánět. Alergie včetně astmatu jsou ale přesto onemocnění chronická. Jejich léčba může a obvykle i musí být celoživotní, jen s jedinou výjimkou – u malých dětí, kdy větší procento potravinových alergií, ekzémů a určité procento kojeneckého astmatu naštěstí vyhasíná. I tak riziko návratu alergie zůstává přece jen vyšší.

Co je základem péče o alergika?

Především je nutné, aby se alergik dostal do péče specialisty. Není žádným tajemstvím, že mnozí pacienti nejsou léčeni dostatečně, nebo nejsou léčeni vůbec. Často i proto, že unikají správné diagnóze. Ne vždy je ale na vině lékař, mnohdy si za to mohou pacienti sami – své problémy řeší alternativními cestami a k lékaři nechodí. Pokud je však stanovena přesná diagnóza včetně přesného typu přecitlivělosti, pak bychom na prvním místě měli zajistit omezení kontaktu se zjištěným alergenem. Především je třeba přehodnotit dosavadní životní styl (výživu, fyzickou aktivitu, kouření, nadměrný stres aj.).

U alergických onemocnění více než jinde platí – žít zdravě. Doporučujeme řídit se následujícím desaterem rad:

Deset rad pro alergiky

  1. Nekuřte, a už vůbec ne v těhotenství či v přítomnosti dítěte.

  2. Kojte své dítě co nejdéle, alespoň 4, ale lépe 6 měsíců.

  3. Nepořizujte do rodiny alergika žádné nové domácí mazlíčky.

  4. Dodržujte správnou životosprávu. Problém „jediné správné“ životosprávy však nelze zobecňovat, poraďte se proto se svým ošetřujícím lékařem (rodinný lékař, alergolog, astmatolog, dermatolog, gastroenterolog) s ohledem na specifiku vlastního alergického onemocnění a na typ své přecitlivělosti. Velmi důležitou součástí jakékoli životosprávy je racionální zdravá výživa, dostatek odpočinku a spánku.

  5. Raďte se se svým ošetřujícím lékařem i o protialergických (především protiprachových) opatřeních – není totiž stejná rada na různé druhy přecitlivělosti. Doporučujeme podrobně nastudovat zásady správného úklidu i praní, správného používání zakoupených 9 „protialergických“ lůžkovin, zvlhčovačů a čističek vzduchu. Chyb se totiž dělá stále mnoho.

  6. Udržujte vlhkost vzduchu v místnostech kolem 50 %. V žádném případě ne více, neboť vyšší vlhkost (tak často doporučovaná u dýchacích obtíží) je velmi vhodným prostředím pro rozmnožování roztočů a plísní. Teplotu v bytech udržujte ze stejných důvodů kolem 20 °C, nepřetápějte.

  7. Snižte výskyt dráždivých látek v domácnosti i na pracovišti (kosmetické přípravky, aerosoly, rozpouštědla, barvy apod.).

  8. Uklízejte častěji a spíše „na vlhko“, pořizujte si snadno omyvatelné plochy (nábytek, podlahy), snadno vypratelné koberce, záclony, povlaky, potahy apod.

  9. Často choďte ven, ale v době, kdy není smog a inverze, pobývejte v přírodě (s určitými výhradami v sezóně u pylových alergiků). Pohyb (resp. jakýkoli sport) a otužování by měly být samozřejmostí.

  10. Svěřte se do rukou lékaře při obtížích, které by i jen zdánlivě mohly být způsobeny alergií (kašel, opakované respirační obtíže, dušnosti, vodnatá rýma, ucpaný nos, záněty spojivek, svědění, otoky, vyrážky, nechutenství, nadýmání, bolesti, průjmy a řada dalších). Za jeho aktivní pomoci pak můžete čelit všem nástrahám, které alergická onemocnění přinášejí.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id22911 (zdravotnimagazin.cz#9803)