Potravinová alergie a přecitlivělost

The UCB Institute of Allergy. Co je pravá potravinová alergie? Přecitlivělost na potraviny. Výskyt potravinové alergie. Popis alergie na kiwi v roce 1981. Jak probíhá potravinová alergická reakce. Dělení potravinových alergií. Anafylaktická reakce.

The UCB Institute of Allergy

UCB INSTITUT PRO ALERGII UCB INSTITUT PRO ALERGII spojme síly proti alergii. Expertní skupina pro potravinové alergie Carsten Bindslev-Jensen, Philippe Eigenmann, Bodo Niggemann, Arne Host, Fabienne Rance, Jonathan Hourihane, Ronald van Ree, Antonella Muraro, Andre Knulst, Barbara Ballmer-Weber, Lars Poulsen, Susanne Halken, Torsten Zuberbier, Kristina Turjanmaa a pracovníci Alergologického centra Odense University Hospital.

Co je pravá potravinová alergie?

Pravá potravinová alergie je okamžitá imunitně zprostředkovaná reakce přecitlivělosti vedoucí k uvolňování histaminu spolu se zánětem tkání, k níž dochází po expozici běžnými potravinovými proteiny ve stravě.

Přecitlivělost na potraviny

Reprodukovatelná nežádoucí reakce na potraviny Nealergická přecitlivělost na potraviny (např. intolerance laktózy nebo kofeinu) Potravinová alergie IgE non dependentní (např. eozinofilní gastroenteropatie, glutenová enteropatie) IgE dependentní (např. anafylaxe po burských oříšcích).

Výskyt potravinové alergie

Současné údaje naznačují, že pravá potravinová alergie postihuje 6-8 % kojenců, 3-5 % malých dětí a 2-4 % dospělých osob. V posledních 20 letech se výskyt potravinové alergie rychle zvyšoval. Alergie na ořechy, která byla poprvé popsána počátkem 80. let 20. století, je dnes velmi častá, zatímco incidence alergie na kravské mléko se podle všeho stabilizuje. Se změnou našich stravovacích zvyklostí se setkáváme s exotičtějšími potravinami a následným nárůstem výskytu a rozšiřováním spektra potravinových alergií.

Popis alergie na kiwi v roce 1981

Například od prvního popisu alergie na kiwi v roce 1981 došlo k dvacetinásobnému zvýšení výskytu tohoto druhu alergie. Potravinová alergie je významnou příčinou anafylaxe. V Evropské unii je dnes polovina všech popsaných případů anafylaktických reakcí způsobena potravinovými alergiemi. Reakce vyvolané potravinovými barvivy a přísadami obvykle nejsou zprostředkovány IgE (ale neznámými mechanismy) a postihují mezi 0,03 a 0,2 % celkové populace (a 2 % atopických jedinců). Dr. Murao.

Jak probíhá potravinová alergická reakce

Pravá potravinová alergie se rozvíjí ve dvou fázích: první expozice alergennímu potravinovému proteinu vede ke vzniku primární alergické senzibilizace. Pak dochází k tvorbě potravinově specifických IgE protilátek s výslednou imunologickou pamětí. Při další expozici si potravinové alergeny vytvoří vazbu s IgE protilátkami navázanými na tkáňové žírné buňky s následnou degranulací. Žírné buňky uvolňují mediátory zánětu (jako například histamin, tryptázu, chymázu a heparin) a nově syntetizované mediátory zánětu (leukotrieny). Tato „časná fáze“ alergické reakce vede ke zvýšené vazodilataci a prostupu krevních složek cévní stěnou a je doprovázena zarudnutím, otokem a nadměrnou tvorbou hlenu. S rozvojem „zánětlivé kaskády“ jsou eozinofily přitahovány na místo alergické reakce, kde uvolňují vytvořené granulární mediátory – ECP (Eosinophil Cationic Protein), MBP (Major Basic Protein), atd.. – i nově vytvořené mediátory zánětu, leukotrieny a prozánětlivé cytokiny. Tyto děje podporují přetrvávající zánět tkáně označovaný jako „pozdní fáze“ alergické reakce k jejímuž rozvoji dochází 2 až 24 hodin po expozici alergenu. Zdá se, že perzistujícími potravinovými alergiemi trpí více jedinci s vysokou IgE reaktivitou („high IgE responders“) (osoby, u nichž se vytváří vysoká hladiny potravinově specifických IgE), zatímco jedinci s nízkou IgE reaktivitou („low IgE responders“) (jedinci, u nichž dochází pouze k mírnému zvýšení hladiny potravinově specifických IgE) trpí spíše přechodnými potravinovými alergiemi, z nichž občas s přibývajícími léty „vyrostou“. Dr. Poulsen.

Dělení potravinových alergií

Někteří odborníci dále dělí potravinové alergie na potravinové alergické odpovědi 1. a 2. třídy.

Alergické odpovědi 1. třídy

jsou primárně výsledkem gastrointestinální senzibilizace na potraviny, převážně u kojenců s mohutnějšími počátečními alergickými reakcemi. V mnoha těchto případech potravinová senzibilizace odezní v raném dětství (kravské mléko, vejce, sója, pšenice).

Alergické odpovědi 2. třídy

Naproti tomu potravinové alergické reakce 2. třídy jsou spouštěny respirační senzibilizací na běžné vdechované pylové alergeny, které zkříženě reagují s potravinovými alergeny. Tyto reakce mohou být méně prudké a obvykle se objevují u starších dětí a mladších dospělých osob. Potravinové alergické reakce 2. třídy vyvolané respirační pylovou senzibilizací nebo-li tak zvaný pylově-potravinový syndrom (Pollen-Food Syndrome, PFS) s výslednou potravinovou zkříženou reaktivitou obvykle přetrvávají a postižené osoby se jich obvykle s přibývající léty nezbaví. Vhodným příkladem je orální alergický syndrom (Oral Allergy Syndrome, OAS) se senzibilizací na pyl břízy vedoucí k lokalizovaným reakcím v ústech na běžnou zeleninu, peckoviny (ovoce) a ořechy.

Projevy alergické senzibilizace jsou velmi regionální

a některé potravinové alergeny obvykle způsobují problémy v konkrétních zeměpisných oblastech. Například podzemnice olejná (burské oříšky) je převládajícím potravinovým alergenem v USA a ve Spojeném království, vejce jsou hlavním potravinovým alergenem ve Francii, plody moře v Austrálii a ve Španělsku, celer ve Švýcarsku, mák v Polsku a polévka „z ptačích hnízd“ je nejčastějším potravinovým alergenem v asijských zemích Tichomoří. S pěstováním nových potravin a s tím, jak se stávají běžnými potravinami, se mění i typy potravinově alergické senzibilizace. Například mouka z vlčího bobu nutkajského se dnes vyrábí ve velkém a přidává se do mnoha druhů pečiva, zvláště ve Francii. Vlčí bob zkříženě reaguje s alergií na burské oříšky, výsledkem je zvýšená incidence popisovaných případů anafylaxe v důsledku požití mouky z vlčího bobu (16 % jedinců s alergií na burské oříšky trpí alergií na lupin mouku z vlčího bobu).

Klinické projevy potravinové alergie

Potravinová alergie se může projevovat s různou intenzitou, od mírného svědění v ústní dutině až po plně rozvinutou anafylaxi s otoky, obstrukcí dýchacích cest a oběhovým selháním, to vše během několika minut od konzumace spouštěcího druhu potraviny. Mezi mírnější projevy patří orální alergický syndrom (Oral Allergy Syndrome), s nímž se setkáváme hlavně u jedinců s alergií na pyl projevující se intenzivním svěděním v ústní dutině, s otoky rtů a sliznic a svěděním horního patra, které vymizí spontánně a pouze ojediněle vedou k závažnějším symptomům. U typické potravinové alergie dochází k menšímu nebo většímu postižení následujících orgánových systémů v závislosti na citlivosti:

Orofarynx

svědění rtů a v ústní dutině, otok jazyka a hlasivek, obstrukce hrtanu.

Kůže

akutní urtikárie, angioedém nebo atopická dermatitida.

Dýchací cesty

Astma. Rinokonjunktivitida.

Gastrointestinální trakt

zvracení, gastritida, průjem, akutní bolesti břicha.

Oběhový systém

náhlá hypotenze.

Anafylaktická reakce

současné postižení několika orgánů s oběhovým selháním hrozící smrtí. U některých jedinců je citlivost tak vysoká, že reagují dokonce i na inhalační nebo kožní expozici par potravinového alergenu, například při vaření ryby, ořechů nebo loupání syrových brambor doma nebo v restauraci. I alergie vyvolaná polibkem (Kiss Induced Allergy, KIA) je běžným, ale často přehlíženým zdrojem expozice alergenu. Potravinová alergie těsně souvisí s atopií a obvykle je přítomna současně s dalšími inhalačními alergiemi; často se vyskytuje i polysenzibilizace vůči několika potravinovým alergenům současně – přibližně 30 % jedinců s potravinovou alergií trpí i dalšími typy alergií.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id22905 (zdravotnimagazin.cz#9797)