Histoire plochých drah

Plošina se postupně vyvinula do několika forem, z nichž ty nejzákladnější jsou závody na škváře, trávě a ledě. Při ledové ploché dráze jsou kola motorek vybavena speciálními hřeby, přičemž zatáčky se projíždějí v ostrém náklonu ve směru jízdy.

Původ a historie plochých drah

Mnozí historie znalí by sice mohli namítnout, že na škvárových oválech se závodilo už dávno v minulosti, ale Australané dali ploché dráze to, co ji odlišuje od ostatní disciplín. A tím bylo projíždění zatáček pomocí smyku, kdy jezdec zapře svou levou nohu do podložky a pošle zadní kolo, ať se jde klouzat. Z toho vyplývá, že se plochodrážní závody jezdí proti směru hodinových ručiček.

První opravdová plochá dráha se jela v roce 1923 v Novém Jižním Walesu, když novozélandský zemědělec Johny Hoskins uvažoval, jak přitáhnout pozornost ke své společnosti. Nakonec vymyslel závody na oválu a jeho záměr se brzy ujal nejen po celé Austrálii a Novém Zélandě, ale přešel i do Velké Británie. Zde se konalo v roce 1928 první soupeření na škvárové dráze v hrabství Essex.

Adrealinové zatáčky

Plošina se postupně vyvinula do několika forem, z nichž ty nejzákladnější jsou závody na škváře, trávě a ledě. Při ledové ploché dráze jsou kola motorek vybavena speciálními hřeby, přičemž zatáčky se projíždějí v ostrém náklonu ve směru jízdy. Tady je případný smyk hodně dramatickou podívanou, protože roztočené pneumatiky s hřeby nemají moc daleko od listu cirkulárky a jezdci sice rádi řežou zatáčky, ale ne své končetiny.

Mistři smyků na ploché dráze

Na škváře se závodí na krátkých i dlouhých oválech. Dlouhá plochá dráha se jezdí obvykle v šesti lidech, zatímco nejrozšířenější závody na krátkém oválu ve čtyřech. Závodí se v jednotlivcích, dvojicích i družstvech. Závody mají zpravidla dvacet rozjížděk, vítěz bere tři body, ostatní získavají dva, jeden a poslední zůstává bez bodu.

Startuje se pomocí pásky, která je připevněná na stojanech a poté, co se jezdci srovnají na roštu, prudce vyletí vzhůru. Závodníci jsou odlišeni barevnými povlaky na přilbách (červený, modrý, bílý, žlutý, při šesti účastnících ještě zelený a černobílý). V případě porušení pravidel může být jezdec z rozjížďky vyloučen.

Státy s velkou těšící se oblibou u diváků

U nás hledejte tradiční bašty plochodrážního sportu v Pardubicích, v Praze na Markétě, ve Slaném, Březolupech, Svitavách, Mariánských Lázních nebo Mšeně.

Ale při srovnání s Velkou Británií, Polskem nebo Švédskem je naše extraliga naprosto chudý příbuzný. Na závody nejlepších plošinářů totiž v těchto zemích chodí tisíce lidí, v Polsku má „žužel” stejnou oblibu jako fotbal. V televizi má dokonce svoje samostatné bloky, což na druhou stranu není nic podivuhodného, neboť u našich severních sousedů se na oválech mohou pravidelně setkávat s jezdci naprosté světové špičky.

Jediným závodem, který v České republice získal pravidelnou publicitu, je tradiční Zlatá přilba, která se jezdí na podzim v Pardubicích a mezi plošináři má stejnou pověst jako její dostihová sestra - Velká pardubická steeplechase.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id22878 (zdravotnimagazin.cz#8528)


Přidat komentář