Svalový růst

Svaly tvoří 40 % naší tělesné hmotnosti, za předpokladu, že jsou dobře živeny a dostatečně trénovány. Tvoří je především proteiny aktin a myosin, které svalům dávají schopnost kontrakce.

Dostatečný pohyb

Svaly tvoří 40 % naší tělesné hmotnosti, za předpokladu, že jsou dobře živeny a dostatečně trénovány. Tvoří je především proteiny aktin a myosin, které svalům dávají schopnost kontrakce. Existují tzv. bílá a červená svalová vlákna. Bílá disponují jen malým množstvím cév a malým množstvím svalového barviva myoglobulinu (proto jsou bílá). Bílá vlákna shromažďují také méně energetických látek, tuku nebo glukózy a tak se hodí jen pro krátké spontánní zatížení, tedy například pro stometrový sprint na závodech. (Např. krocan má mnoho bílých svalových vláken. Když je chytán, prchá v krátkých letech, mezi nimiž si musí oddechnout.) „Bílé svaly" totiž spálí svoje energetické zásoby velmi rychle a musejí potom znovu „natankovat". Maratónský běžec i plavec na dlouhé tratě posilují červenou svalovinu. Bílá vlákna jsou podmíněna genotypem, červená lze ovlivnit pohybovými aktivitami.

Gennový fond

Hlavně je důležité, že se svaly hodně pohybují a že sportují. Jejich nárůst je řízen jedinečným genem, který jako součást našich lidských vloh sídlí v chromozomech buněčného jádra. Badatelé, kteří se zabývají výzkumem buněk, označili tento nedávno objevený gen jako dystrofinový gen, který je největší, potažmo nejdelší z našich genů. Nyní na počátku nového tisíciletí vyladují naši výkonnostní sportovci své tréninkové plány podle potenciálu tohoto speciálního svalového genu.

Gen dystrophin

V každém buněčném jádru našeho těla je 23 párů chromozómů, tedy 23 z těchto molekul chromozómů jsme zdědili po někom z rodičů. Chromozómy obsahují naši genetickou výbavu. Jedná se o úseky DNA, která se tvoří ze čtyř nukleových bází. Jejich uspořádání udává náš genetický kód. Struktura DNA vypadá jako jakýsi zatočený provazový žebřík. Kdyby se mohly pruhy jedné jediné buňky vzájemně na sebe připojit, vzniklo by vlákno o délce 1,8 metru. Kdybychom navázali všechny molekuly DNA na sebe, vzniklo by molekulové vlákno, které by se mohlo téměř tisíckrát napnout mezi Zemí a Sluncem. Na tomto provazovém žebříku DNA, který má asi 3,5 miliard příček, se rozprostírá kolem 80 000 genů. Část z nich je aktivní, některé si neseme sebou jako nouzový balíček evoluce. Jednotlivé geny a skupiny genů přísluší různým funkcím těla. Přísluší jim například produkce rhodopsinu v našich očích, který nám umožňují vidění, nebo tvorba určitých enzymů, důležitých pro růst vlasů. Nejdéle známý gen je dystrofin, který umožňuje růst našich svalů. Rozprostírá se na asi třech milionech příček provazového žebříku DNA. Když trénujeme naše svaly, vyrazí tento gen B buněčném jádru vzor. Tento vzor pak putuje jemnými póry z buněčných jader do nitra svalových buněk, kde se vytváří svalový protein. Protože je gen dystrofin tak dlouhý, trvá opravdu poměrně dlouho, než narostou po gymnastice plné potu konečně silné svaly.

  • Každodenním několikaminutovým tréninkem svalů oživíme tvorbu dystrofinu a podpoříme tvorbu svalů.

Dostatečný přísun kyslíku

Čím více kyslíku se svalovým buňkám dostane, tím viditelnější jsou pak tréninkové výsledky. Zvolme si proto takový druh sportu, který nevyžaduje velké náklady a může být prováděn i na čerstvém vzduchu. Ideální je běh lesem, protože stromy mění světelnou energii v energii chemickou, a tím uvolňují mnoho kyslíku. Běh v lese nám přinese rozhodně více, než srovnatelný trénink v domácí posilovně nebo ve fitnesscentru.

Abychom rozdělali oheň nebo něco zapálili, potřebujeme kyslík (jak jej načerpat). Na to, abychom mohli spálit tuk nebo glukózu na energii, potřebují buňky kyslík rovněž. Svalové buňky ho potřebují zvlášťě mnoho především tehdy, jsou-li na ně kladeny sportovní nároky. Naše svalové buňky obsahují mitochondrie, nepatrná energetická kamínka, ve kterých se tuk a glukóza spalují na energii. Čím více trénujeme a čím více kyslíku našemu organismu přivádíme, tím více se rozvíjejí mitochondrie ve svalových buňkách a tím lépe funguje buněčný metabolismus. To také znamená, že se tvoří více svalového protonu, tvoří se nová, mladá svalovina. Proto je škoda, když promrháme tréninkovou energii ve špatně větraných místnostech. Trénink v přírodě může přinést při tvorbě svalů dvojnásobný úspěch.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id21770 (zdravotnimagazin.cz#5381)


Přidat komentář